První pomoc při tonutí

Horké léto a voda. Koupaliště, řeka, přehrada, bazén nebo moře. Zkrátka letní radovánky. Jenže stačí chvilka nepozornosti, neznámá voda nebo přecenění vlastních sil a koupání se může stát nebezpečným. Jak se zachovat v  případě, že se někdo začne topit?

Jaké jsou nejčastější příčiny tonutí? 

– přecenění sil a vyčerpání organismu při plavání na dlouhé vzdálenosti nebo zvýšená námaha při plavání ve vlnách, případně podceněním teploty vody
– úraz při skoku do mělké vody – hlavně úraz hlavy a krční páteře.
– srdeční zástava, ke které může dojít při rychlém ochlazení těla, nebo při nárazu břicha na hladinu po skoku do vody, tzv. placák (dojde k podráždění bloudivého nervu).
– změna zdravotního stavu před ponořením do vody nebo už ve vodě z důvodu akutní příhody – infarkt myokardu, epileptický záchvat, mozková mrtvice.
– užití návykových látek před návštěvou vody – alkohol, drogy
– psychická příčina – třeba ve chvíli, kdy dotyčný zjistí, že je pod ním velká hloubka může začít zmatkovat, bát se a následně se topit

Jaké jsou příznaky tonutí?

POČÁTEČNÍ FÁZE – plavec je při vědomí, ale začne se neočekávaně potápět, dojde k polykání a vdechování vody. V této fázi je důležitý včasný zásah: vytáhněte hlavu tonoucího z vody, zajistěte opětovné dýchání. Měl by se dostavit konec potíží.
DALŠÍ FÁZE nastává, pokud postiženému není poskytnuta včasná pomoc při počáteční fázi. Tonoucí tonutí na dnězačne ve vodě zmateně mávat rukama, snaží se něčeho zachytit, potápí se pod hladinu.
– POZOR! V této chvíli v návalu paniky tonoucí hledá rukama záchranu a může se stát, že začne topit někoho, kdo se snaží jej vytáhnout z vody. Při boji o svůj život dokáže menší chlapec stáhnout pod vodu dospělého muže!
– Při nebezpečném vdechování vody může dojít k mokrému nebo suchému tonutí. Mokré tonutí vniká při průniku vody do plic bez reflexního spasmu hlasivkové štěrbiny. K suchému tonutí dochází při uzavření hlasivkové štěrbiny, která se v tu chvíli stane neprůchodná. Nedochází sice k průniku vody do plic, ale také nedochází k přísunu vzduchu do plic. Tonoucí se začne dusit.
BEZVĚDOMÍ. Tonoucí postupně ztrácí síly a upadá do bezvědomí. V této fázi tělo tonoucího ještě chvíli „splývá na hladině“ a poté se potápí ke dnu.

První pomoc při tonutí

  • V prvé řadě voláme Rychlou záchrannou službu 155 (nebo 112) a okamžitě se snažíme vytáhnout tonoucího z vody.
  • Pokud je voda nebezpečná nebo tonoucí špatně přístupný, přenecháme vytažení z vody profesionálům – při pomoci druhému nikdy neohrožujte svůj vlastní život!
  • Tonoucí se často v boji o záchranu svého života snaží něčeho nebo někoho zachytit. Buďte i v tomto případě opatrní, při jeho záchraně, neboť se může lehce stát, že tonoucí v návalu paniky potopí i vás. Jakmile tonoucí upadne do bezvědomí, je pro zachraňujícího člověka mnohem jednodušší odtáhnout ho na břeh.
  • Tonoucí je promodralý, má zduřelé rty a ušní boltce. Na břehu zkontrolujte ústní dutinu a odstraňte z úst všechny překážky, které vám budou bránit v zahájení umělého dýchání.
  • V případě, že tonoucí dýchá, zabraňte podchlazení. Vysvlečte ho z mokrých šatů a přikryjte ho suchou dekou. Uložte ho do stabilizované polohy.
  • Pokud dýchá, ale je v bezvědomí, má zachovány nebo obnoveny životní funkce, uložte ho do stabilizované polohy.
  • V případě, že tonoucí nedýchá, okamžitě zahajte resuscitaci (postup popsaný níže).

DÝCHÁNÍ A SRDEČNÍ MASÁŽ

  1. Zjistěte stav vědomí zraněného – pokud nereaguje na oslovení a zatřesení ramenem, je v bezvědomí. Tento stav je nutné řešit co nejrychleji.
  2. Je důležité, aby zraněný v bezvědomí dostatečně dýchal. Musíte mu uvolnit dýchací cesty – zaklonit hlavu, zvednout bradu a zjistit stav dýchání.
  3. Stav dechu zjišťujete pohledem, poslechem a cítěním proudu vydechovaného vzduchu po dobu 10 vteřin. Během této doby se musí zraněný alespoň 2 krát nadechnout.
  4. Pokud zraněný v bezvědomí začal dýchat, je potřeba mu udržovat volné dýchací cesty do příjezdu profesionálních záchranářů. Uložte ho do stabilizované polohy.
  5. KDYŽ NEDÝCHÁ ANI PO ZÁKLONU HLAVY, JE JEDINÁ ŠANCE NA ZÁCHRANU NEPŘÍMÁ SRDEČNÍ MASÁŽ. 
  • Zraněného položte na záda a klekněte si ze strany jeho hrudníku.
  • Položte obě ruce na střed jeho hrudníku a propleťte své prsty.
  • Stlačujte hrudník do hloubky 5 -6 cm, po každém stlačení tlak uvolněte, ale neztrácejte kontakt s hrudníkem.
  • Stlačujte frekvencí 100 – 120 stlačení za minutu.
  • Pokud zvládnete i umělé dýchání, provádějte resuscitaci v poměru 30:2 ( 30 stlačení hrudníku na 2 vdechy).
  • Pokud došlo k tonutí v důsledku skoku do mělké vody a poškození krční páteře, neuvolňujte dýchání záklonem hlavy. Hlavu zafixujte proti pohybu.srdeční masáž

    tlaky na hrudník

 

 masáž hrudi

 

Pozor tonutí ve slané vodě je nebezpěčnější než ve sladké!

Slaná voda v plicích je oproti krvi hypertonická tzn. vdechovaná voda je slanější než krev. Dochází k „nasávání“ krve do plic a okamžitému mohutnému edému plic. Nastává nemožnost přestupu kyslíku do krve, vykašlávání zpěněné krve, snížení okysličení mozku a poruchy vědomí. Po tonutí nebo i po malém vdechnutí slané vody musí následovat hospitalizace a sledování stavu postiženého v nemocnici. Pokud by se toto zanedbalo, mohlo by se u tonoucího objevit tzv. SEKUNDÁRNÍ TONUTÍ– tonoucí se může vnitřně utopit i po několika hodinách po tonutí. Může k němu dojít až za 72 hodin od tonutí nebo vdechnutí slané vody! Tonutí ve slané vodě je mnohem závažnější než ve sladké!