Umíme dát první pomoc?

Poskytnout první pomoc je povinen každý občan České republiky starší 18 let, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život. Třebaže vám ještě není 18 let, rozhodně byste měli umět pomoci. Můžete tím zachránit život! Sebejistota, že víte jak na to, pokud se do závažné situace dostanete a dobrý pocit, že jste druhému takto zásadně pomohli, je k nezaplacení.

Definice první pomoci nám říká, že je to soubor jednoduchých úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví člověka omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení. Ač by měly být tyto úkony jednoduché, mnoho lidí tváří v tvář závažné situaci neví, jak reagovat. Situací je mnoho, ale my si probereme ty nejčastější, se kterými byste se mohli setkat.

ÚŽEH

jedná se o “přehřátí” mozku následkem dlouhého pobytu na slunci bez pokrývky hlavy. Přehřátí vyvolá osvěžení vodoupřekrvení mozkových plen. Úžeh se projeví náhlou slabostí, bolestí hlavy a horečkou. Těžší forma může způsobit otok mozku a dokonce smrt. Proto střídejte pobyt na slunci a ve stínu, ochlazujte se, dostatečně pijte a při dlouhodobém pobytu na slunci určitě noste pokrývku hlavy. První pomoc v případě úžehu tkví v okamžitém přesunu do stínu nebo chladnější větrané místnosti. Pokud je k dispozici sprcha, tak zchladíme postiženého studenou sprchou. Podáváme studené obklady a dostatek tekutin. Může se podat lék na snížení horečky a proti bolesti hlavy                       (např. antipyretikum Paralen, analgetikum Ibuprofen).

ÚPAL

K úpalu dochází při pobytu v horkém prostředí, prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu a při nedostatku tekutin. V těle se nahromadí teplo a organismus není schopen za pomoci své termoregulace odvést z těla nahromaděné množství tepla, dochází k dehydrataci vlivem nedostatku tekutin. Také není vhodné, pokud v horku zvolíte nesprávné oblečení, které nepomáhá tělu v dostatečném odpařování potu. Tělo se začne nadměrně zahřívat a stoupá tělesná teplota, která může dosáhnout až 40°C. Úpal se projeví zmateností, bolestí hlavy, teplotou nebo až horečkou, zrychleným dýcháním, suchou kůží bez potu a zvracením. V těžších případech může dojít ke svalovým křečím, ztrátě vědomí a šokovému stavu. Na mozku se může vytvořit otok. První pomoc v případě úpalu je následující: postiženého uložíme do stínu a větraného prostředí, mimo slunce a dusno. Ochlazujeme ho omýváním studenou vodou (ne ledovou!) nebo aplikujeme studené obklady. Podáváme dostatek tekutin. Zásadou je, nemocného zchlazovat postupně. Není žádoucí, abychom ho zchladili rychle, protože by tělo mohlo upadnout do šoku. Pravidelně kontrolujeme dech, tep a teplotu. V těžších případech úpalu okamžitě přivoláme lékaře.

TONUTÍ

Primární tonutí je vdechnutí vody u jinak zdravého člověka. Sekundární tonutí vzniká při pobytu ve vodě tonutísoučasně s jinou zdravotní příhodou, např. při epileptickém záchvatu, při poranění míchy po skoku do mělké vody, při infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti srdce ve studené vodě atd. V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok. Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Více než 50 % utonutí se stane v blízkosti břehu. Tonutí vlhké: Dochází k vdechnutí vody do plic. Tonutí suché: Do plic se žádná voda nedostane, dochází k reflexivnímu stažení (křeči) svalů hrtanu a následkem je zástava dýchání. První pomoci při tonutí je věnován článek zvlášť zde: První pomoc při tonutí

POKOUSÁNÍ

Pokousání, ať už zvířetem nebo člověkem, je vždy závažné zranění kvůli následné infekci rány. Nejzávažnějším je vzteklina. Proto je vždy potřeba, aby útočící zvíře bylo odvezeno k veterináři ke zjištění, zda není nakaženo vzteklinou. První pomoc při lehkém povrchovém pokousání spočívá hlavně ve výplachu rány desinfekcí s obsahem jódu. Pokud není desinfekce k dispozici, dá se v krajním případě použít mýdlo. Při použití mýdla se musí rána vymývat nejméně pět minut. Poté ránu překryjte obvazem a poraněného odvezte k ošetření u lékaře kvůli možné infekci. Rána po kousnutí se obvykle nešije, neboť okraje rány jsou nerovné, roztrhané a je velmi pravděpodobná infekce. První pomoc při vážném hlubokém pokousání tkví v zastavení krvácení, očištění rány od hrubých nečistot, dezinfekci, překrytí rány obvazem a odvozem k lékaři.

ZÁSTAVA KRVÁCENÍ

Krvácení dělíme podle hned několika kritérií. Podle druhu poškozených cév dnáplastělíme na: vlásečnicové, které je obvykle mírné a po chvilce samo ustane. Dále krvácení žilní, kdy krev vytéká volně z rány a velmi závažné krvácení tepenné, při němž tryská jasné červená krev z rány v rytmu tepu.

Vlásečnicové krvácení: dojde k němu většinou při drobných poraněních, odřeninách. První pomoc: z rány a jejího okolí odstraníme hrubé nečistoty a ránu samotnou vydesinfikujeme. Potom ránu překryjeme sterilním krytím a obvazem. Pokud se jedná o menší oděrku, stačí na překrytí náplast s polštářkem.

Žilní krvácení: krev z rány volně vytéká, tzv. se valí z rány. Krev má tmavě červenou barvu. Pacient je bledý, má zrychlený puls a studený pot. Při tomto krvácení poskytneme první pomoc a transportujeme zraněného k ošetření. První pomoc: pokud se krvácení nachází na končetině, zvedneme ji do zvýšené polohy, tzv. nad srdce. Okolí rány vydezinfikujeme. Pozor, pouze okolí rány! Při žilním krvácení nedesinfikujeme přímo ránu, protože by se poranění špatně hojilo. Na ránu položíme sterilní krytí a přiložíme tlakový obvaz. Poraněného dopravíme k lékaři.

Tepenné krvácení: je životu nebezpečné! Může u něj velice rychle dojít k velkým ztrátám krve, rozvoji šoku a smrti vykrvácením. Nejčastější příčinou bývají řezné a tržné rány a jeho závažnost záleží na velikosti poškozené cévy. První pomoc: musíme postupovat velmi rychle! Okamžitě prsty stlačíme tepnu přímo v ráně. Pokud krvácí končetina, zvedneme ji nad úroveň srdce. Tyto úkony by měly stačit ke zmírnění krvácení. Dále přiložíme tlakový obvaz. Zaškrcovadlo použijeme pouze ve výjimečném případě, pokud nepomáhá tlakový obvaz nebo se jedná o masivní krvácení ze stehenní či pažní tepny. Přivoláme Rychlou záchrannou pomoc 155. Při velkých ztrátách krve uložíme poraněného do protišokové polohy. Do příjezdu RZS kontrolujeme fyziologické funkce a kvalitu obvazu.

TLAKOVÝ OBVAZ: Správně provedený tlakový obvaz je tvořen třemi vrstvami. První vrstva je krycí, přikládá se přímo na ránu. Měla by být pokud možno sterilní. Druhá vrstva je tlaková a jejím hlavním úkolem je ránu stlačit. Tvoří ji nerozvinuté obinadlo, přiložené na krycí vrstvu v místě poranění. Poslední vrstva je fixační. Slouží k pevnému přitlačení a upevnění tlakové vrstvy. V případě, že dojde k prosáknutí tlakového obvazu, v žádném případě neodstraňujeme původní krycí vrstvu, ale pouze přidáme vrstvu další. Teprve, když masivně prosakuje i třetí krycí vrstva, použijeme zaškrcovadlo.

ZAŠKRCOVADLO: Minimální šíře zaškrcovadla musí být alespoň 5 cm ( nemůžeme tedy zaškrcovat šňůrkou nebo tkaničkou). Přikládáme ho nad ránu směrem k srdci, ne však na klouby nebo těsně nad ně. Dáváme jej i přes oděv nebo ho vypodložíme látkou a zapíšeme čas, kdy bylo přiloženo. Přiložené zaškrcovadlo nepovolujeme, tuto pravomoc má pouze přivolaný lékař.

————————————————————————————————————————————————-

Už jste se někdy dostali do situace, kdy jste museli někomu podat první pomoc? Jakou máte zkušenost?